Používání tzv. on-board kamer pořizujících záznam během jízdy vozidlem se s vzrůstajícím provozem stává čím dál smysluplnější. Záznam z takové kamery totiž může pomoci vyřešit nejednu svízelnou situaci v případě např. dopravní nehody, anebo třeba při projednávání přestupku. Záznam z kamery je velmi důvěryhodným důkazním prostředkem, který právě v případě dopravní nehody pomůže určit viníka spolehlivěji než výpovědi svědků. Záznam z kamery však z drtivé většiny obsahuje osobní údaje fyzických osob, a proto je nutné při jeho pořizování a nakládání s ním (zpracováním) dodržovat povinnosti, které stanovuje mmj. zákon o ochraně osobních údajů.
Osobní údaj je z pohledu zákona o ochraně osobních údajů totiž jakýkoliv údaj, podle kterého (i ve spojení s jiným údajem) lze identifikovat fyzickou osobu1). Nemusí to tak být jen obličej nebo registrační značka vozidla. V případě vozidla se může jednat o jeho specifický vzhled, barvu, úpravu nebo poškození ve spojení s údajem o místě a čase záznamu, v případě osoby potom např. konkrétní část oděvu. Jinými slovy, jestliže lze ze záznamu dovodit, že se na něm nachází konkrétní fyzická osoba (byť toto je schopná dovodit i třeba jen jedna jiná osoba), jedná se o osobní údaj a jako takový je nutné jej zpracovávat v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů.
Co se týče samotného pořízení záznamu, platí, že povinnosti vyplývají zejména z účelu pořízení záznamu. Obecně lze konstatovat, že on-board kamery slouží zejména jako důkazní prostředek v případě dopravní nehody nebo jiného konfliktu na silnici (např. vybržďování). V takovém případě se jedná o záznam, který slouží k ochraně práv a právem chráněných zájmů pořizovatele (správce), a tedy platí, že k pořízení záznamu není nutný souhlas subjektu, resp. osob, které se na záznamu nachází2). Platí však, že vůči takovým osobám má zpracovatel informační povinnost3). V praxi to znamená, že pochopitelně nelze po zpracovateli požadovat, aby informoval každou osobu, kterou potká na cestě z Prahy do Brna o tom, že je natáčena na kameru, pokud však dojde ke kolizi a bude řešit dopravní nehodu, potom by další účastníky měl informovat o tom, že je pořizován záznam. Výjimku potom tvoří jednání s policistou nebo např. s celníkem. V takovém případě se jedná o veřejné činitele vykonávající svojí pravomoc a pořízení záznamu takové osoby nepodléhá ani jejímu souhlasu, ani není nutné ji o tom informovat. Stejnému režimu podléhá i uchovávání záznamu.
Zcela jiným podmínkám potom podléhá zveřejňování záznamů z kamer. Vzhledem k výše uvedenému, kdy za osobní údaj může být považováno takřka cokoliv, je zřejmé, že tzv. „rozčtverečkování“ obličejů osob nebo registračních značek vozidel nepostačí k tomu, aby záznam nebyl považován za osobní údaj. Na rozdíl od samotného pořízení a uchování záznamu za účelem jeho užití jako důkazního prostředku se nejedná o zpracování osobního údaje za účelem ochrany práv správce tak je v případě zveřejnění takového záznamu vyžadován souhlas subjektu, tj. osob na něm se nacházejících. Porušení povinnosti stanovené zákonem o ochraně osobních údajů potom může mít následky jak veřejnoprávní (stíhání pro přestupek nebo správní delikt), tak soukromoprávní např. v podobě žaloby na ochranu osobnosti.
Publikace právního oddělení obhajobařidičů.cz
MÁTE JIŽ PROBLÉM A NEJSTE NAŠÍM KLIENTEM? NEVADÍ!
Pomůžeme i Vám, ale při zastupování neklientů je bohužel částka vyšší než náš roční paušál v závislosti na náročnosti práce obhájce a konkrétní kauzy. Proto hrozí-li Vám zákaz řízení, vybodování nebo vybodovaní jste, obraťte se na nás viz "Pomoc neklientům".
1) Podle §4 odst. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů.
2) Podle § 5 odst. 2) písm. e téhož zákona
3) Podle § 11 téhož zákona